Prašnost patří mezi opomíjené oblasti BOZP. A přitom je z dlouhodobého hlediska jedním z nejrizikovějších faktorů. Nadměrné vystavování se prachu je spojované s rozvojem mnoha zdravotních problémů, jako například rakovina plic nebo astma. Může ale vést i k zánětu kůže, sliznic a spojivek.
Během školení BOZP byste měli své zaměstnance upozornit nejen na rizika prašnosti, ale také jim ukázat, jak se proti ní chránit. Nejškodlivější je prach vzniklý lidskou činností, tedy opracováváním různých materiálů, těžbou a podobně. Čím je prach jemnější, tím nebezpečnější je.
Jaké druhy prachu existují?
Následky prašnosti se odvíjí především od velikosti prachových částic a jejich složení, koncentraci v dýchací zóně a délce a pravidelnosti expozice prachu. Stejně tak rozlišujeme hned několik druhů prachu. Nejběžnější je jemný polétavý prach, který snižuje kvalitu vzduchu a viditelnost. Prach z nanočástic je tak jemný, že se může dostat až do krevního oběhu a pro člověka představuje značné zdravotní riziko. Nebezpečný je také toxický prach z chemikálií. Hořlavý prach představuje riziko i z hlediska požární ochrany. Betonový prach může způsobit rakovinu plic nebo chronickou obstrukční plicní nemoc a kovový prach může dokonce poškodit nervovou soustavu člověka. Neméně nebezpečný je i dřevěný, laminátový nebo plastový prach.
Co s tím dělat?
Aby se na pracovišti předcházelo následkům způsobeným prašností, doporučují se následující postupy – použití mokrých procesů, odsávání vzduchu obsahujícího prach, používání vysavačů, řízená likvidace nebezpečného odpadu a další. Samozřejmostí by mělo být používání kukel s přívodem vzduchu, masek a respirátorů s filtrem pro daný typ prachu.
Míru prašnosti vyjadřuje koncentrace aerosolu, která se určuje buď hmotnostně, nebo početně. Musí být pravidelně prováděné bezpečnostní kontroly. Nenechte nic náhodě a svěřte BOZP do rukou odborníků z firmy Extéria.
